Ptáček v mých obrazech

Mnozí z vás vědí, že mým symbolem, který je ve většině mých obrazů, je malý ptáček. Ale víte, jak jsem k němu vůbec přišla? Proč se stal mojí srdeční záležitostí?

 

Je to na delší vyprávění, takže se pohodlně usaďte a pokud dočtete až dokonce, budu ráda za váš komentář.

 

Na úvod…

🐤 Než jsme si pořídili zahrádku sousedící s lesem, jsem ptáky brala jako jeden z mnoha živočišných druhů. Ale jak jednou začnete žít v bezprostřední blízkosti těchto malých švitořících opeřenců, prostě se do nich musíte zamilovat. Od té doby, a je tomu letos dvanáct let, jsou součástí našich životů. Rádi pozorujeme jejich žití.

🐤  Baví nás, jak nás každé ráno svým zpěvem probouzejí, jak posedávají nebo poskakují na stromech a různých částech zahrady, jak si s ostatními ptáčky hrají na babu, jak se namlouvají, jak si staví hnízda myslejíc, že je nevidíme a pak se s radostí a láskou starají o své mladé. A třeba i to, jak bezostyšně ujídají naše skromné výpěstky zahradního ovoce.

🐤 Abych mohla podle jejich zpěvu rozeznat, o jaký druh se jedná, stáhla jsem si do mobilu aplikaci, která mi toto vše umožní. Do dnešního dne jsem s její pomocí dokázala určit 20 druhů a to jen z místa naší zahrady. Kdybych šla hlouběji do lesa, bylo by jich mnohem víc.

 

A teď to přijde…

🐦 Po pár letech zahradničení jsme se rozhodli pro opravu našeho zahradního domku. Manžel hodně stavebních věcí udělal sám, s některými pomohli kamarádi a na některé záležitosti jsme si najali zedníky. V době, kdy se plánovalo domek zateplit, si zrovna jeden párek ptáčků postavil hnízdo na místě kousek pod štítem střechy. Každý den jsem je pozorovala, jak nosí svým mláďatům něco do zobáčku.

🐦 A pak došlo k zateplení. Zedníci se vůbec nepozastavili nad tím, že tam to hnízdo je. Nevím, co by se stalo, kdyby hnízdo sundali a dali do lesa. Přijali by je jejich rodičové zpět? Nebo by ptáčata zemřela, protože by je rodičové nekrmili? Zedníky ale tato možnost vůbec nenapadla, hnízdo i s malými ptáčaty prostě zazdili.

🐦 Když jsme druhý den s manželem přišli, všimli jsme si ptáčků-rodičů, jak stále nalétávají na místo, kde ještě před pár hodinami byly jejich děti. Dodnes nechápu a přemýšlím nad inteligencí těchto dvou zedníků.

🎨 Tato událost, možná pro někoho malicherná, ve mě vzbudila takovou směs emocí, že jsem ji potřebovala nějak zpracovat. Nedařilo se mi přestat na ty malé myslet a tak jedinou možností, jak z toho ven, bylo přenést své emoce do obrazu. Ochránkyně nenarozených ptáčat byl úplně prvním obrazem s tímto námětem. A od té doby se ptáček v mých obrazech pravidelně objevuje.

 

Na další obrazy s podobnou tematikou se můžete podívat do mé GALERIE.