
Žiju a maluju v severních Čechách
Malování mě provází už více než 20 let. Ve svých obrazech propojuji přírodu, emoce a příběhy, které se někdy slovy vyprávějí jen těžko.
Tvořivost mě přitahovala odmalička. Milovala jsem malování, hudbu a tanec, kreslila portréty tužkou a dokonce navrhovala oblečení. Když ale přišlo rozhodování o střední škole, moje přání studovat umělecký obor neprošlo. Zvítězila tehdy dobře míněná rodičovská představa, že člověk musí mít především jistotu a „něčím být“.
A tak jsem se vydala jinou cestou. Jenže tvořivost ve mně nikdy nezmizela. Časem se začala ozývat stále silněji, až jsem pochopila, že ji nemohu odkládat někam na „jednou“.
K malování jsem se vrátila a postupně v něm našla mnohem víc než zálibu. Našla jsem způsob, jak vyjádřit svůj vnitřní svět, a cestu, která mi dává smysl.
MOJE UMĚNÍ
Intenzivněji jsem se k malování vrátila v roce 2005. Začínala jsem realistickými portréty, ale postupně jsem cítila, že pouhé zachycení skutečnosti mi nestačí. Chtěla jsem do obrazů vložit víc ze sebe – emoce, fantazii, příběh a svobodu.
Dnes je moje tvorba inspirovaná především přírodou a vnitřním světem člověka. Lesy, stromy, krajiny a snové motivy se v mých obrazech prolínají s emocemi a symboly. Vznikají tak místa na pomezí skutečnosti a fantazie – místa, do kterých můžete na chvíli vstoupit, zpomalit a nechat na sebe obraz působit.
Při malování často pracuji intuitivně. Vrstvím barvy, používám strukturální pasty a různé materiály a nechávám obraz, aby se během tvorby postupně proměňoval. Výsledek proto nebývá od začátku přesně daný. Právě v této nejistotě a objevování nacházím největší svobodu.
Malování je pro mě zároveň způsobem, jak se zastavit. Když tvořím, okolní svět na chvíli mizí a zůstává jen plátno, barvy a přítomný okamžik. A možná právě tenhle pocit se snažím přenést i do svých obrazů – klid, prostor pro vlastní myšlenky a trochu té magie, kterou v přírodě často přehlížíme.

PROPOJENÍ S OSTATNÍMI LIDMI PROSTŘEDNICTVÍM UMĚNÍ
Dlouho pro mě bylo malování především osobním prostorem – místem, kde jsem mohla být sama se sebou, svými myšlenkami a emocemi. Postupně jsem ale zjistila, že umění získává další rozměr ve chvíli, kdy ho začneme sdílet s ostatními.
Své obrazy vystavuji a mám ráda okamžiky, kdy před nimi lidé zpomalí, zastaví se a každý v nich objeví něco svého. Někdy je to vzpomínka, jindy pocit nebo příběh, který jsem do obrazu asi nevědomě vložila. Právě tahle tichá komunikace mezi obrazem a člověkem je pro mě jednou z nejkrásnějších součástí tvorby.
Stejnou radost mi přináší předávání zkušeností při výtvarných kurzech. Neučím lidi malovat „správně“. Snažím se jim ukázat možnosti, povzbudit je k experimentování a pomoci jim najít vlastní cestu. Největší radost mám ve chvíli, kdy přestanou pochybovat, pustí se do tvoření a zjistí, že jejich vlastní rukopis je právě to, co dává obrazu hodnotu.
Umění pro mě není jen to, co vznikne na plátně. Je to způsob, jak se setkávat, sdílet a někdy si porozumět i beze slov.
POHLED NA MOU TVORBU
Obrazy Jany Sádrikové v sobě nesou zvláštní druh ticha. Ticha, které není prázdné, ale naopak plné příběhů, vzpomínek, symbolů a jemných emocí. Její tvorba vychází z lásky k přírodě, stromům, lesům a krajině, ale nezobrazuje přírodu tak, jak ji běžně vidíme kolem sebe. Zachycuje ji tak, jak ji můžeme prožít uvnitř sebe.
Její malba má blízko k poetické fantazii a magickému realismu. Jana Sádriková jde cestou harmonie, světla a vnitřního klidu. Její lesy jsou tajemné, ale laskavé – jsou to místa, do kterých chce divák vstoupit, posadit se pod strom a na chvíli zapomenout na svět kolem.
V jejích obrazech se příroda stává prostorem pro zastavení, vzpomínku, snění i tiché setkání se sebou samým. Je to svět, který nešokuje, ale hladí. Svět, který připomíná, že krása, klid a jemnost nejsou slabostí, ale důležitou součástí lidského života.
VÝSTAVY
Výstavy jsou pro mě místem, kde obrazy opouštějí ticho ateliéru a začínají žít vlastním životem. Setkávají se s lidmi, jejich pohledy, emocemi a příběhy – a právě tato setkání jsou pro mě důležitou součástí tvorby.


listopad + prosinec 2026 – Kulturní centrum, Klášterec nad Ohří – připravovaná výstava
2026 – Stará radnice, Ostrov
2025 – Galerie AZYL, Plzeň
2025 – Nadační galerie NAGA, Hluboká nad Vltavou
2024 – Hrad Střekov,Ústí nad Labem
2024 – Mederův dům, Žatec
2023 – Open Art Fest, Praha
2023 – Vinotéka Galerie Hess, Plzeň
2022 – Galerie Jirkov
2022 – Kavárna V Patře, Litvínov
2022 – Kulturní centrum, Klášterec nad Ohří
2022 – Výstavní síň Panský dům, Kynšperk nad Ohří
2021 – Čajovna ZEN Jirkov
2021 – Městská knihovna, Klášterec nad Ohří
2011 – Galerie Thun, Klášterec nad Ohří
2010 – Galerie Thun, Klášterec nad Ohří
2009 – Výstavní dům Panský dům, Kynšperk nad Ohří
2009 – Galerie Thun, Klášterec nad Ohří
2009 – Městská knihovna, Klášterec nad Ohří
2008 – Hotel Svoboda, Rakovník
2007 – Galerie Thun, Klášterec nad Ohří
2006 – Městská knihovna, Klášterec nad Ohří (u příležitosti oslav 60.výročí knihovny)
2006 – výstava a soutěž Galerie Open v Galerii Josefa Lieslera, Kadaň
2006 – Galerie Thun, Klášterec nad Ohří
OCENĚNÍ
Září 2020
Lion International Art Contest
4. místo v mezinárodní výtvarné soutěži.

Blog ze světa mé tvorby
Pohádky o tajemství lesa
Každý z nás má v sobě kousek dítěte, které touží [...]
Výstava obrazů – Mederův dům Žatec
Výstava v Mederově domě Malá fotoreportáž z vernisáže mojí [...]
Jak nám vizualizace obrazů pomáhají v uměleckém podnikání
Vizualizace našich obrazů v interiéru je geniálním způsobem, jak přiblížit [...]
Pohádky o tajemství lesa
Každý z nás má v sobě kousek dítěte, které touží [...]
Výstava obrazů – Mederův dům Žatec
Výstava v Mederově domě Malá fotoreportáž z vernisáže mojí [...]